PROČ PROVĚŘUJI ZÁJEMCE O KOŤATA

Někdy mám pocit, že jsem si cestu chovatele vybrala špatně. Velmi miluji naše kočky a možnost odchovávat naše koťátka mě naplňuje štěstím. Problém je, že koťátka dorostou do určitého věku a my ( celá rodina) se s nimi musíme rozloučit a předat je dál, novým rodinám, kde doufáme, že se budou mít dobře a dávat dál ten stejný pocit štěstí a radosti, jaký s nimi zažíváme my.

Zájemci o naše koťátka se musí připravit na otázky z mé strany, a některým to může být i velmi nepříjemné. Snažím se, aby pochopili, že to dělám pro naše zlatíčka, pro to, aby se měla dobře a byli vlastně spokojení všichni.

Někdy bývám i trochu paranoidní a prověřuji nové zájemce, kde se dá. Díky bohu za internet a Facebook. I když nikdy není člověk dost opatrný.

Proto zde popíšu i naši negativní zkušenost, pro představu, s čím vším se člověk může při chovu koček setkat. Nebyla jsem na tyto skutečnosti připravená, a proto mě opravdu zaskočily.

Na jaře roku 2010 se nám narodily tři vrhy koťátek. V té době jsme měly 3 chovné kočky a všechny tři se rozhodly mít koťátka, po 14 dnech. Když bylo koťatům 4-5 týdnů začala jsem je nabízet, inzerovat.

Ze dvou různých stran se mi ozvala nějaká paní Lenka Homolková.....adresa Skrýšov u Polné, okr. Jihlava . Měla prvotní zájem o hodně světlou kočičku, pak upřesnila, že se jí velmi líbí Fergie od Natálky. Paní jsem napsala, že je Fergie předběžně rezervovaná, ale že jí mohu nabídnou Dianku nebo Dafinku, že jsou obě také hodně světlunké, ale nestandartně zbarvené, ale že u mazlíčka to nevadí.

Prodávám většinu svých koťat na mazlíčka, Fergie byla jediná naše kočička zatím prodaná do chovu. Za prvé si myslím, že gaučoví mazlíčci mají jednoduší a pohodlnější život, a za druhé, že do chovu by měli jít pouze ta nejlepší zvířata, u nichž rodokmen, exteriér a povaha dále pozvedává úroveň plemena.

Paní si vybrala Dianku s tím, že pokud by se uvolnila i Fergie, že by si ráda vzala obě. Netajím , že mám radost, pokud si zájemce ode mě vezme dvě koťátka najednou. Koťatům to ulehčí odchod do nového doma, a lépe prospívají a hlavně dvě kočky jsou vždy spokojenější než jedna. Chtěla mi ihned posílat zálohu poštou, to jsem ale nechtěla, řekla jsem jí , že až po osobní návštěvě, až kočičku uvidí a až se poznáme, a pozvala jsem ji k nám. Ona mi obratem sdělila, že je plně invalidní, že s cestováním má problém, je odkázána na syna, ale ten je teď čerstvě zamilovaný, takže na ni nemá čas. Takže necháme návštěvu na později, s tím že i trochu povyroste Fegie, aby se mohla podívat na obě.

Obvykle beru závazné rezervace až ve věku kolem 6-8 týdnů, protože až tehdy jsou rozpoznatelné povahy jednotlivých koťat. Samozřejmě požaduji zálohu, ale vždy až po osobní návštěvě. Fotky zkreslují a já potřebuji osobně poznat zájemce o kotě.

Původně jsem si nebyla vůbec jistá, jestli chci prodat kotě invalidní osobě. Řešila jsem to s několika přáteli chovateli, nedokázala jsem posoudit, jak dostatečně dokáže invalidní člověk zabezpečit péči o kočku. Přeci jenom i záchodek je potřeba vyčistit nejméně jednou denně, a misky vymýt a naplnit také. Dlouho jsem o tom přemýšlela, ale pak jsem se ještě cítila špatně, že bych vlastně chtěla diskriminovat invalidního člověka.

Pravidelně jsem paní Homolkové posílala fotky a zprávy. Paní mi po nějaké čase přestala reagovat na moje emaily, a pak se zase z její emailu ozvaly "prý " její dcery, s tím, že je maminka v nemocnici..... opakovaně jsem telefonovala na číslo, které mi dala, mluvila jsem z několika různými hlasy, které se nepředstavovali ( prý dcery) , ptala jsem se jestli je maminka opravdu na vozíku, a byla jsem ujištěna, že ano, ale prý měla vždy nějaké kočičky, a že péči o ně v pohodě zvládá. Nakonec jsem jim dávala pořád nějaký termín, do kterého se mi mají ozvat, jestli o Dianku stojí, po uplynutí jsem jim zavolala, že tu předběžnou rezervaci ruším, protože mi takového jednání nepřipadá seriozní ..... a ticho, už se neozvaly.

Po určité době jsem tedy dala Dianku opět jako volnou na stránky i do inzerce. Během pár dní se mi ozvala nějaká slečna Jana Kejdová, že se jí Dianka velmi líbí a chtěla nějaké bližší info.... tak jsme si vyměnily asi 5 emailů, a ona psala , že by chtěla Dianku pro maminku k 50. narozeninám, že mamince minulý týden umřela po 15 letech kočička, ale že teď měla velké výlohy ( děti jeli na tábor) a jestli by byla možná platba na splátky. Já jsem ji upozorňovala na to, že kočička potřebuje i záchod, škrabadlo a jiné důležité věci, které stojí také spoustu peněz, ale ona odpověděla, že maminka všechno má po té její kočičce.....že se kočička bude mít u maminky krásně, že maminka ji bude mít v posteli a mazlit se s ní .... velmi na mě naléhala.

Tak jsem jí napsala, že mám problém s tím, že nemohu dát kočku jedné osobě, když vůbec neznám vlastně toho člověka, pro kterého je Dianka určena. Na to mi s. Kejdová odpověděla, že přesvědčí maminku, aby přijela také, abych ji tedy mohla poznat, ale že smlouva bude na ni ( Kejdovou) , protože kočičku bude platit ona, a bude její dárek pro maminku k padesátinám.

Takže jsem si připravila smlouvu, s platbou na dvě splátky, a do toho posledního článku jsem dala, že je kočička mým vlastnictvím dokud nebude zaplacena plná kupní cena.....

Smlouva byla na slečnu Janu Kejdovou z Nového Veselí ( kousek od Skrýšova), a z důvodu platby na splátky jsem si neskenovala, jako přílohu ke smlouvě, její OP.

Přijeli s přítelem a maminkou, maminka nadšená z koček, velmi se jí líbily Natálčiny želvičky, ale prý spěchali, protože slečna má šestiletá dvojčata - kluky a prý mají angínu a nechaly je hlídat dědovi. Nakonec do dopadlo tak , že odjížděli i s Diankou i s Dafinkou..... holky dostaly od nás výbavičku ( 2 x 2 kg granulek Hill´s, 2 x startovací balíček od RC, 10 kg steliva, asi 15 ks různých kapsiček a konzerviček, 2 mističky a spoustu hraček a mávátek) ............. a ještě večer mi poslaly email i s fotkou a informacemi, že cestu zvládly dobře, a že je vše v pohodě atd....

Při předání koťat jsem se ještě ptala, kde kočičky budou bydlet, že mám adresu pouze na dceru , a že kdyby se něco dělo, ať víme kam máme jet.... odpověděly, že maminka Kejdová bydlí ve vedlejším domečku na stejné ulici...... Ale já jsem z toho všeho, z té rychlosti, měla pořád takový ten " blbý " pocit..... otravovala jsem s tím manžela, nějak mi to všechno nesedělo. Byly to ale maličkosti, divné chování, nezdálo se mi, že by se matka obracela s žádostí o nějakou koupi na přítele své dcery a ne přímo na dceru ( scéna u nás v obyváku). Bylo mi to všechno takové divné......

Postupně jsem nějak nabyla pocitu, že mě prostě podvedly, že když jsem zrušila rezervaci Homolkové, tak to udělaly tak, že jsem koťata prodala Kejdové, ale fyzicky jsou u Homolkové. Neměla jsem ale žádný důkaz, všechno to byly pouze moje domněnky ....... a p. Homolková u nás v obýváku rozhodně nebyla plně invalidní.

Koťata odjela v pondělí odpoledne . Já jsem se s tím od toho prvního večera hrozně trápila, celé dny jsem je hledala na internetu i na FB nějaké informace o p.Homolkové nebo s. Kejdové , a ve středu v poledne jsem našla toto :

http://www.shume-bukur.cz/aragorn-pribeh.html - a to mě vyděsilo na maximum. Prosím, určitě si to přečtěte.

Volala jsem pánovi, do této chov. stanice a po telefonu jsem mu sdělila, že sice jsem podle smlouvy prodala 2 kočky nějaké Janě Kejdové, ale že jsem přesvědčená, že jsou vlastně u té p. Lenky Homolkové, ale že nemám žádný důkaz..... když jsem mu popisovala paní, dceru i přítele, jejich chování a hlavně velmi hlučné a jednoduše rozpoznatelné auto, kterým k nám dojeli, tak mě utvrdil v tom, že mé tušení je správné !!!!!

Nevěděla jsem co mám dělat, neměla jsem žádný důkaz.... nechtěla jsem to řešit po telefonu, abych je nevyděsila, a aby naše koťata ještě někam nezmizela. Byla jsem ve spojení se slečnou Kejdovou a žádala jsem ji, aby mi dala kontakt přímo na maminku, abychom se o koťatech nemusely bavit zprostředkovaně. Poslala mi email ( zase jiné jméno, prý další dceru, že ho mají s maminkou společný) a telefonní číslo na pevnou linku. Nikde jsem si ho nemohla ověřit, ale pokud šlo o předvolbu, byla to právě oblast Skrýšova. Strávila jsem den a noc na internetu, zkoušela ověřovat veškeré informace, co mě řekly. Prohlížela jsem si mapy z Katastru nemovitostí, a hledala, kdeže maminka s. Kejdové bydlí vedle v domečku na stejné ulici atd…..

Nakonec jsme se tam s manželem ve čtvrtek rozhodli jet. Na adresu s. Jany Kejdové (uvedenou ve smlouvě a v OP) s tím, že se jdeme podívat, jak se kočičkám daří, a že jim vezeme ještě další stelivo do zásoby. Měly jsme štěstí slečna Kejdová byla doma, i její přítel ( ve skutečnosti syn paní Homolkové).

Asi nás tak brzy nečekali. Vypadali hodně překvapeně. Řekli jsme, že bychom rádi viděli koťata, a oni že mamka je i s koťaty u dcery ve Žďáru. Požádali jsem je tedy o adresu, že tam zajedeme, ale to nechtěli, ale navrhli, že Honzík pro ně ihned zajede, abychom je mohli vidět. Když odjel, snažili jsme se domluvit se slečnou Kejdovou, ale schovala se domů a poslala na nás tatínka, který nás vykázal za plot. Původně nás zvala dál. Manžel se ho snažil přesvědčit, aby nám dceru zavolal, že se s ní chceme jen slušně domluvit, že jsme byli podvedeni, že jim vrátíme peníze a jenom si vezmeme zpět naše koťata. Pán na nás řval, manžel řval taky, psy tam štěkali, no šílený cirkus..... Pan Kejda na nás hulákal, že jsme za koťata dostali zaplaceno, tak že ať se sbalíme a táhneme..... že prodáváme předražený koťata, a když si chtějí i ostatní odchovávat taky, že se nám to nelíbí ???!!!!! Po mém sdělení, že jeho dcera podepsala Kupní smlouvu, a že mám sken jejího OP, že zatím byla zaplacena pouze 1/4 kupní ceny, sice trochu ubral, ale dceru nám nezavolal, že si máme tedy počkat na " mladého", že on to určitě vyřídí.

Musím říct, že jsme oba s manželem byli úplně vynervovaní, ale já jsem byla rozhodnutá v případě potřeby jet i na Polici ČR do Žďáru a podat tam oznámení o podvodu. Museli by to alespoň prošetřit a já měla v ruce smlouvu, podle které koťata byla pořád mým majetkem.

Nakonec mladý Homolka dovezl maminku i s koťaty, a ona prý, co chceme. To bylo neuvěřitelné, ona byla pobouřená, že ji obtěžujeme. Manžel se jí zeptal, jak že se vlastně jmenuje. A ona se začala vymlouvat. Tak jsem jí řekla, že odstupujeme od smlouvy, protože se cítíme být podvedeni, a chceme koťat zpět. Zase si začala vymýšlet pohádky, že vlastně není Homolková, protože je rozvedená ???..... a že slečnu Kejdovou bere jako vlastní dceru, protože je to přítelkyně jejího syna ???!!! ………… nakonec, sice s problémy a bez očkovacích průkazů a kopií Rodokmenů, ale koťata nám dala, my jí vrátili peníze, a mohli jsme jet domů ........

Obě moje kočičky byli prodávané na mazlíčka, a ve smlouvě byla jasně daná podmínka kastrace do jednoho roku. V té době jsem nechápala, proč chtěla koupit právě moje kočky, když je všude spousta koťat bez PP.

Nyní (2011) se všude na inzertních portálech objevují inzeráty, které mají společné rysy…. vždy jsou to koťata bez PP, po rodičích s PP, cena kolem 3-4 000 Kč a oblast Jihlavy, Žďáru, Měřína atd.

Na různých diskuzí o Ragdollech se objevují dotazy kupujících, kteří od paní Homolkové koupily koťátka bez PP, ve věku 4-5 týdnů s váhou kolem 500 g. Ne vždy přesně od p. Homolkové, protože ona má spoustu jmen , ale Skrýšov je to vždy. V případě problémů se sotva odstaveným kotětem, které mělo být ještě nejméně 2 měsíce u své mámy, se obracejí s dotazy na svou "chovatelku" a odpovědí jsou jim jen výhrůžky a osočování, vždyť to kotě, jim přece nikdo nenutil.

Právě skutečnost, že paní Táňa Homolková při prodeji svých odchovaných koťat používá desítky různých jmen a identit (Homolková/Hroudová/Holubová/Dolejší/Kohoutová/Pohanka) , přikládá k svým inzerátům fotky stažené z webů chovatelských stanic ( jak jednoduché toto doložit) opravdu přispívá k představě velmi seriózní , starostlivé a pečlivé chovatelky.

Nechápu rozhodnutí kupujících pořídit koťátko z takovéhoto chovu, když pořízení zvířete s PP vyjde jen o málo dráž ( a někdy ani to ne - www.bazos.cz ) . Každý registrovaný chovatel musí dodržovat základní pravidla, a i když nemohu hovořit za všechny, alespoň většina koťat od nich odchází ve věku 3 měsíců, naočkovaná a odčervená, socializovaná se správnými hygienickými návyky.

Mezi chovateli Ragdollů se šíří informace, že paní Homolková skoupila desítky zvířat s PP , původně určených na mazlíka ( z určitých důvodů nevhodných dalšího chovu), většinou na splátky, ale na těchto zvířatech nadále chová. A splátky prý neplatí. No myslím, že se nedá říkat chová, ale množí …. Nic jiného to není.

Já jsem si vybrala cestu chovu s PP a tím jsem se zavázala dodržovat Chovatelské zákony a předpisy, které slouží na ochranu zvířat.

Paní Homolková sice v žádné organizaci není, není tedy povinna respektovat Chovatelský řád..... ale je to občan ČR, a proto by měla respektovat Zákony České Republiky. Konkrétně Zákon č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Rozhodně proti tomuto zákonu je skutečnost, že koťata od matky odlučuje již ve věku 4-5 týdnů, kdy sice již přijímají tuhou stravu, ale samozřejmě pro jejich správný vývoj a socializaci je velmi důležité, aby u ní ještě zůstávali.

Pro případné nadšené přívržence paní Homolkové, kteří se prezentují na internetu jako silná skupina, a vyvíjejí nátlak na nespokojené kupce , podotýkám, že mám veškeré své tvrzení podložené emailovou komunikací s p. Homolkovou a posléze i s s.Kejdovou. Mám smlouvu podepsanou s. Kejdovou, její naskenovaný OP. Osobně jsem s manželem byla na adrese s. Kejdové, která je přítelkyní syna p. Homolkové a určitě si celá ulice bude na výstup při odběru mých koťat i po roce pamatovat.

Nemám nic proti odchovu zvířat bez PP, i mé dvě fenky PP nemají ( je to každého osobní rozhodnutí) , ale opravdu VELMI NESOUHLASÍM S PODVODY A S TÝRÁNÍM ZVÍŘAT, COŽ BEZESPORU TOTO JE !!!!

Jsem připravena stát si za tímto svým prohlášením, a opravdu se těším na reakci. Rozhodně se nenechám zastrašit "švagrem právníkem" nebo ukonejšit " velmi těžkou nemocí " p. Homolkové. Vždyť pamatujte , v roce 2010 byla plně invalidní ( na vozíčku) , nyní ( 2011) ji postihla rakovina kosti !!!

Jediné věci opravdu velmi lituji. A to že jsem se nerozhodla celý tento náš příběh zveřejnit už loni ( 2010), ale až nyní. Sice jsem o této naší zkušenosti dala vědět svým blízkým přátelům a chovatelům, a tak nějak jsem počítala s tím, že se to rozšíří samo. Je velmi těžké p.Homolkovou , jako případného zájemce o kotě , identifikovat, protože při svých praktikách využívá právě velké množství identit a celou svou rozvětvenou rodinu, a je velmi dobře znalá celé problematiky odchovů s PP.



V Drásově 17.10.2011                             Jitka Bártová